Well-being
18/10/2022

Řešíte well-being efektivně?

Autor
Lenka Šilhánová

Přestože 96 %[1] firem po celém světě poskytuje svým zaměstnancům více zdrojů pro zlepšení mentálního zdraví, pouze 1 ze 6 lidí se cítí skutečně podpořeno svým zaměstnavatelem. Jak mohou firmy správně investovat do well-beingu a vytvořit prostředí, kde se lidem dobře pracuje?  

Well-beingu lze dosáhnout, když jsme celkově spokojení se svým životem po osobní i profesní stránce. Je to stav, který je neustále proměnný a můžeme ho ovlivnit pomocí naučitelných dovedností podobně jako třeba pracujeme na svých měkkých dovednostech.

Firmy by měly považovat well-being za hmatatelnou dovednost, kritický přínos pro podnikání a měřitelný výsledek. Je důležité, aby si leadeři vážili well-beingu svých lidí stejně jako si váží jejich dovedností.

Dva roky pandemie dolehly na každého z nás a mají přímý vliv na produktivitu v práci. Podle průzkumu[2] zaměstnavatelé investovali do wellness benefitů a aktivit, aby svým zaměstnancům ulevili.

Avšak zaměstnanci reportovali, že jejich zdrojem vyhoření je neustálá dostupnost kvůli špatnému používání technologií, nedostatek flexibility a autonomie, nebo neudržitelně velké množství práce. Problém tedy spočívá v uchopení problematiky well-beingu za špatný konec ze strany zaměstnavatelů.

Chcete si vyzkoušet Behavera Well-being Index? Přihlaste se zde.

Kde firmám nejčastěji tečou peníze?

Well-being, vyhoření a mentální zdraví bývají vnímané jako problém jednotlivce. Proto ho firmy často řeší nabídkou wellness programů nebo vzdělávacích workshopů.

Globální průzkum McKinsey & Company[3] však odhalil, že jen samotné budování odolnosti a přizpůsobivosti jednotlivců není řešením jejich vyhoření. Je podle nich potřeba, aby firmy začaly u sebe a přišly se systemickým řešením.

Co přesně to znamená? Systemické řešení[4] znamená zamyslet se nad fungováním organizace a jejími procesy, a také udělat změny v náplni práce a kulturně-pracovním prostředí. Přejít na více udržitelné fungování, kde jsou lidé na prvním místě.

Jinými slovy, zaměstnanci z dlouhodobého hlediska k well-beingu nepomůže webinář o mentální odolnosti a hodina jógy tak, jako když konečně nebude dělat za tři lidi a šéf ho přestane mikromanažovat.

Firmám se dlouhodobě finančně vyplatí investovat do hledání zdroje problému a investice do well-beingu zaměstnanců se vrátí udržením a přilákáním talentů.

Vlastním výzkumem jsme zjistili, že well-being byl až doposud důležitý pouze pro třetinu firem a 30 % z nich ho považovalo za TOP prioritu. Avšak 50 % HR profesionálů uvedlo, že se momentálně primárně soustředí na udržení zaměstnanců kvůli tomu, jak těžké je na trhu najít kvalitní uchazeče a jak nákladná je vysoká fluktuace. Well-being byl jednou z nejvíce se opakujících otázek, na kterou aktivně hledají odpověď a funkční řešení.

Jak začít efektivně řešit well-being?

Systemické změny budou pro firmu výzva, proto je potřeba podložit svá rozhodnutí daty o momentálním stavu well-beingu zaměstnanců. Leadeři tak mohou zjistit, kde firma nejvíce pokulhává, určit priority pro změny a pravidelnými průzkumy sledovat, jak nová řešení zabírají.

Well-being je jako maraton. Máte před sebou dlouhou cestu a tomu je potřeba strategicky přizpůsobit svůj běh. A hlavní je to nevzdat po pár kilometrech.

Je měření well-beingu vhodné pro všechny? Ano, ale není to samospásné řešení, obzvlášť u firem, kde důvěra zaměstnanců ve své leadery je nízká. Podle průzkumu od McKinsey pouhých 30 % zaměstnanců[5] se cítí dostatečně komfortně k otevření konverzace ohledně jejich well-beingu a mentálního zdraví.

Opět je tedy potřeba, aby firmy začaly u sebe a prvními adepty na řešení well-beingu byli jejich leadeři.

Nečekaný pomocník well-beingu

Hybridní model práce se během pandemie objevil jako výzva pro zaměstnavatele a zaměstnance. Ukázalo se však, že má přímý vliv na well-being lidí a to hned z několika důvodů[5]:

Od světa, který se točil kolem pracoviště, ke světu zaměřenému na pracovníky: Vztahy a sociální vazby v práci jsou klíčové pro well-being. Bezpečné a podpůrné prostředí přispívá k větší mentální odolnosti lidí a zvyšuje produktivitu.

Od pevné pracovní doby k flexibilní: Zaměstnanci s vyšší autonomií a zodpovědností za své výstupy dokáží lépe pracovat se svou energií. Například, když mají svobodu jít po obědě na procházku nebo si zacvičit, vrací se k odpolednímu bloku práce s větším elánem a lepší schopností se soustředit.

Od práce v kanceláři k práci odkudkoliv: Co člověk, to preference. Dříve práce odkudkoliv bývala výsada digitálních nomádů a freelancerů, ale v hybridní model práce umožnil i mnohem více zaměstnancům zvolit si místo práce.

Řešíte u sebe ve firmě well-being? Podělte se s námi na LinkedInu a uděláte nám radost, když článek doporučíte i kolegům.

Zdroje:

[1]+[5] Weforum.org, The priority for workplaces in the new normal? Wellbeing, autor Liz Hilton Segel

[2] Mckinsey.com, McKinsey Health Institute (MHI) global survey

[3]+[4] Weforum.org, Addressing employee burnout: Are you solving the right problem?, autor Jacqueline Brassey

[5] Weforum.org, Restoring employee wellbeing for the new world of work, autor Marie Puybaraud

Pomáháme budovat firmy, kde lidé touží pracovat.

Poznejte potenciál a potřeby lidí pomocí simulačních her. Nastartujte svou #peoplefirst strategii s Behaverou.

Začněte teď